Stručná historie
Uvedený přehled časové osy představuje obecný vývoj interakce mezi člověkem a výpočetní technikou, elektronikou ...
- 1945-1955: vakuová technika, elektronky
- 1955-1965: tranzistory, rozšíření oblasti užití
- 1965-1980: rozvoj a rozšíření užívání počítačů člověkem
- 1980-1985: rozšíření počítačů do různých odvětví
- 1985-1995: nástup graficky orientovaných rozhraní
- 1995-2010: nástup a masové rozšíření internetu
(Human Computer Interaction Handbook: Fundamentals, Evolving Technologies ..., Julie A. Jacko, Ph.D.)
V době nástupu prvních řídicích systémů v roce 1969/1970 byla již technologie zobrazování relativně pokročilá, alespoň pro programátora,
který mohl využít standardní CRT monitor a standardní klávesnici. Vizualizace přímo na stroji byla stále problematická a hlavně cenově
nákladná. Z tohoto důvodu byla řešena v minimální možné míře (úsporně), tedy pouze zobrazování hodnot na číselných displejích, později se
používaly i jednoduché textově orientovaná zobrazovací zařízení 2-4 řádky, 10-20 znaků/řádek v provedení jako monochromatický fluorescenční
nebo LCD displej doplněný o klávesnici. Pro náročnější vizualizaci byly používány systémy s CRT monitorem a speciálním rozhraním integrovaném
v PLC nebo samostatná sestava PC a sériová výměna dat s PLC.
Dnešní ovládací panely je jen stěží možno srovnávat s prvními prostředky vizualizace. Technologický pokrok v zobrazovacích prvcích,
tenkovrstvé technologie, miniaturizace, integrace, nárůst výkonu zpracování a cenová dostupnost dovedl oblast vizualizace a ovládání
do stavu, kdy HMI není jen "přídavkem" k PLC ale již tvoří samostatnou skupinu.
Současné prostředky poskytují grafické zobrazení o
velkém rozlišení, kvalitní barevné podání, klávesnici a dotykovou obrazovku, velký počet zobrazovaných stránek, různé fonty písma,
předdefinované nebo uživatelsky vytvořené ovládací objekty, animaci, knihovnu objektů, možnost zobrazování grafů pro více hodnot i na dvou
osách, archivaci hodnot, databázi přednastavených hodnot (receptury), zobrazování provozních, chybových hlášení a jejich archivaci, řízení
oprávnění přístupu, přípravu tiskového výstupu, připojení snímačů čárových a 2D kódů, paralelní provoz více panelů, pevné nebo přenosné
provedení i s bezdrátovým přenosem, vzdálenou správu a množství dalších funkcí.
Možnosti HMI, účel i provedení se liší nejen podle množství předávaných informací a potřeb ovládání ale i podle účelu zařízení a
ergonomiky. Prakticky by měla být vizualizace a ovládání řešeno podle konkrétní aplikace a užití. V běžném prostředí je možno volit
sofistikovanější provedení HMI, v těžkých provozech (doly, slévárny) je vhodné volit výraznější, jednodušší a odolnější provedení HMI
s ohledem na prostředí a hrubší zacházení. Toto však není absolutní pravidlo, záleží i na přístupu obsluhy k zařízení.
|
