PLC-AUTOMATIZACE - PROGRAM - PROGRAMOVÉ BLOKY - REAKČNÍ ORGANIZAČNÍ BLOKY Provoz webu zajišťuje:

www.hapesoft.cz

REAKČNÍ ORGANIZAČNÍ BLOKY

Charakteristika

Reakční organizační bloky, podle názvu, jsou vyvolávány jako reakce na určitou událost nebo stav. Z hlediska událostí, které mohou vyvolat reakční organizační blok se jedná o případy reakce na různé druhy přerušení nebo reakce na stav i chyby systému.

Náběhové organizační bloky

Náběhové reakční bloky jsou systémem vyvolány tehdy, dojde-li k novému náběhu systému, tedy v případech po zapnutí napájení nebo po přepnutí ze stavu STOP do stavu RUN, tedy na reakci přechodu z klidového do provozního stavu. Do těchto organizačních bloků se vkládají inicializační rutiny, které definují výchozí stav PLC po náběhu, zpravidla nastavení paměťových příznaků (např. vypnutí automatického režimu řízení), nastavení proměnných (např. nulová rychlost) a podobně, podle konkrétní aplikace.

Podle typu PLC mohou mít tyto stavy každý svůj nezávislý organizační blok nebo je k dispozici pouze společný organizační blok volaný v obou případech, a může mít možnost přednastavení, má-li se jednat o případ teplého nebo studeného startu. Technicky nemusí být takovýto organizační blok k dispozici vůbec, v takovém případě bývá k dispozici systémová informace o tom (systémový příznak), že CPU provádí první cyklus zpracování programu, případně došlo-li k výpadku napájení a uživatel může na základě této informace podmíněně vyvolat potřebný podprogram inicializace PLC.

Poznámka
Náběhové organizační bloky jsou volány ještě před cyklickým zpracováním a aktualizací stavu obrazu procesních vstupů. Pokud je potřeba zjistit nějaký stav signálů, i binárních, je nutno použít instrukce přímého přístupu k periferiím.
Doba zpracování náběhových bloků není systémem kontrolována, pokud dojde k zacyklení během jejich zpracování, není indikována chyba překročení doby cyklu.
Zjišťování stavu programu, proměnných, tzv. "status" není v těchto blocích zpravidla možný.

Procesní organizační bloky

Procesní organizační bloky jsou systémem vyvolány jako reakce na požadavek přerušení procesu vnějším signálem nebo stavem. Tento požadavek vytváří programátor zadáním vhodných podmínek. Může se jednat o jednoduchý požadavek signálu jako je digitální vstup nebo o požadavek dosažení určité hodnoty (např. čítání impulsů, polohy, analogové hodnoty teploty, tlaku ...).

Uživatel potom do těchto procesních organizačních bloků vkládá programovou sekvenci, která odpovídá požadavku a reakci podle konkrétního vzniklého nebo dosaženého stavu.

Výhodou použití procesních organizačních bloků je to, že programátor může při konfiguraci PLC nastavit v inteligentních periferiích určité podmínky, za kterých má být aktivován požadavek na přerušení a provedeno volání procesního organizačního bloku. Tento způsob šetří vlastní programový kód, psaný programátore i čas zpracování programu, protože není nutno v programu opakovaně zjišťovat, byl-li dosažen nějaký stav nebo hodnota. Pokud není procesní reakční blok nahrán do paměti CPU, systém tento stav zpravidla ignoruje a neprovede žádnou reakci na událost.

Uživatelské reakční bloky

Uživatelské reakční bloky reagují na přednastavené události programátora, zpravidla se jedná o časové cyklické zpracování, které je systémem voláno v definovaných intervalech.

Výhoda použití uživatelských organizačních bloků je podobná jako u procesních organizačních bloků, například v případě časového vzorkování, regulace, kdy je pro řízení procesu potřeba dodržovat pravidelné časové intervaly a jejich generování v programu by program činilo složitějším, méně přehledným i časově delším při zpracování. Pokud není systémový reakční blok nahrán do paměti CPU, systém tento stav zpravidla ignoruje a neprovede žádnou reakci na událost.

Diagnostické a systémové organizační bloky

Diagnostické organizační bloky jsou značně specifické svým použitím a jsou volány výhradně jako reakční systémem. Jak napovídá název, jsou určeny, respektive volány jako reakce přerušení na vznik obecně nepovoleného stavu systému, který vyžaduje provedení diagnostiky, tedy určení příčiny chybového stavu.

Upozornění
V případě, kdy dojde ke vzniku chybové události a diagnostický organizační blok není vytvořen (neexistuje) v paměti CPU, potom CPU stavu přejde do stavu STOP (ukončí proces řízení).
 
Poznámka
Výše popsaná reakce CPU není závadným stavem PLC ale jedná se o přirozenou a správnou reakci systému danou výrobcem, kdy systém zjistí, že nemůže dále relevantně provádět řízení a pokračování v činnosti by vedlo k nesprávným výsledkům, kolizi zařízení, havarijní situaci a podobně.
 
Varování
Nesprávným stavem je případ, kdy programátor nedokáže správně ošetřit některé části programu nebo stavy periferií a pro zprovoznění systému vytvoří prázdné diagnostické bloky, které pouze maskují reakci systému na tyto stavy, tedy brání přechodu CPU do stavu STOP.
Takový systém se pak stává nestabilním a nebezpečným protože nesprávně pracuje v režimu požadovaného řízení technologie ale i v případech, které mohou kolidovat s bezpečnostní zařízení a obsluha není na tyto stavy v obou případech nijak upozorněna. Diagnostika takových systémů je potom komplikovaná a na tento nevhodný způsob "ošetření" chyb se často přijde až s odstupem několika let provozu.

Pokud je tedy použit diagnostický organizační blok, musí obsahovat zpracování diagnostiky (určení příčiny, závady, chyby), podání informace o stavu zařízení obsluze a nastavení takového algoritmu řízení, který nebude kolizní s technologií a nebo bezpečnostní (například omezení některých funkcí a pod.). Pokud není možno toto jednoznačně splnit, není vhodné diagnostické organizační bloky používat. Diagnostické organizační bloky dovolují detekovat různé typy nepovolených stavů (pokud HW PLC a systém umožňuje), například:

  • výpadek periferie, dotaz na neexistující periferii
  • zkrat na výstupních signálech digitálních i analogových
  • zkrat nebo přerušení analogových signálových vodičů
  • zkrat nebo přerušení signálových vodičů inkrementálních snímačů
  • ztrátu komunikačního spojení, výpadek sítě, výpadek účastníka sítě
  • volání neexistujícího programového bloku
  • chybu konverze číselných soustav
  • ... a jiné případy podle dostupných systémových prostředků

Specielní organizační bloky

Specielní organizační bloky jsou odlišné od výše popsaných a jejich vnitřní funkci definuje výrobce PLC (například PID regulátor). Tyto specielní organizační bloky, na rozdíl od výše uvedených, může uživatel vyvolat jako podprogram.

Poznámka
Specielní organizační bloky jsou již dnes nahrazovány systémovými funkcemi nebo systémovými funkčními bloky a používaly se u starších systémů.

PLC-AUTOMATIZACE - PROGRAM - PROGRAMOVÉ BLOKY - REAKČNÍ ORGANIZAČNÍ BLOKY
 
Publikovaný obsah je určen pouze pro individuální studium.
Není povolena distribuce, prodej, přetisk a použití textu a/nebo vyobrazení (úplný, dílčí a/nebo částečný), použití ke školení a/nebo výuce (hromadné, skupinové nebo zadávané), veřejné a/nebo skupinové prezentace a ani jiné formy šíření v hmotné a/nebo nehmotné podobě.